for English-speaking friends
Pro Elišku,
syny Kryštůfka a Štěpánka a manžela Petra
for English-speaking friends
syny Kryštůfka a Štěpánka a manžela Petra
Na letním pódiu u zříceniny Valečov se uskutečnil v pořadí druhý ročník události Koncert pro Elišku.
"Na sobotu 15. května připadá Světový den boje proti mozkové mrtvici. V Česku na ni ročně zemře osm tisíc lidí. Je to třetí nejčastější příčina úmrtí. Netýká se přitom jen starších lidí. Podle lékařů neumí veřejnost rozeznat typické příznaky mrtvice ani to, jak jí účinně předcházet."
Zdroj: tn.nova.cz
Další milník překonán 👍💪. Dneska se Eliška Kešnerová zbavila PEGu.
Jídlo sice musí komplet mixované, kašovité, s pitím je občas potřeba lehce pomoci, ale jinak již PEG není třeba. Tak už “jen” aby se rozmluvila, mohla kousat, lépe se hýbat, ... 😇
No nic, pokračujeme dál 💪💪💪.
Znovu moc děkujeme všem, kteří nám pomohli a pomáhájí ❤️.
Tak jsme dneska byli za maminkou Eliška Kešnerová v Liberci v Jedličkově ústavu, kde maká... Pěkné počasí a tak kluci mamku na zahradě pořádně zapřáhli. Samozřejmě vše v rámci rehabilitace 🙂.
Eli maká a opravdu se snaží - a pokroky prostě jsou vidět!!! Konečně má ten správný drive! Radujeme se z každého maličkého pokroku a teď nám Eliška té radosti opravdu dopřává. Naštěstí! 🙏
Znovu VELIKÉ díky Vám všem za obrovskou podporu, protože to, že tu takhle pilně Eli může rehabilitovat, že tu může takhle být, za to patří díky Vám všem 🙏. Díky té finanční podpoře zkrátka můžeme Elišce dopřát takhle komplexní a dlouhodobý pobyt.
Děkujeme ❤️.
“Jde to, pomalu, ale jde” většinou moje odpověď...
Jde to, pomalu ale jde. Někdy už si říkám, že ne, ale pak se naštěstí zase podaří něco trochu zlepšit, posunout, Eliška se to naučí prostě dělat jinak... Díky Bohu, stále je určitý progres.
Je to vyčerpávající, někdy na hraně zoufalství, ale ohromnou motivací pro nás je (naštěstí stále) veliká podpora okolí a hlavně Eliščino zlepšování. Prostě má to smysl makat a nic nevzdávat!
Eliška nyní je od pondělí do pátku v libereckém Jedličkově ústavu (je v samostatném domku pro lidi se zdravotním postižením), kde má svůj pokojík. Odtamtud denně v doprovodu báječných lidí, ošetřovatelek a ošetřovatelů, navštěvuje Saremu, kde má rehabilitace. Každý den má i logopedii s paní Jancíkovou. Když to jde, zkoušejí i navštěvovat chráněné dílny. Někdy Eli šlape na rotopedu, nebo pak jen odpočívá na pokoji. O víkendech je pak s námi doma. Prostě se snažíme Elišku aktivovat a aktivizovat jak to jen jde 🙂.
Eli má stále hadičku do žaludku, PEG. Stále nemůže mluvit. Stále pohyb a hybnost značně omezeny. Stále bojujeme s rychlou unavitelností. Stále potřebuje značnou dopomoc ve většině denních činnostech. ALE... Sice musí mít všechno kašovité, rozmixované, ale nají se lžící sama. Sice to občas nejde, ale někdy z kelímku pije sama. Když tak jí pomůžeme, ale pije z kelímku a nemusíme to dávat do PEGu. Sice..., sice..., sice..., ale co, však ono to zase půjde!!! Hlavně že můžeme být spolu jako rodina!
Eliška trpí. Pokaždé když od nás odjíždí a jede na nějaký rehabilitační pobyt, nebo teď do Liberce. Není s klukama, nevidí je vyrůstat (už to jsou DVA ROKY!!!), nemůžeme být spolu. Vždyť by se dalo pomalu ve dnech spočítat, kolik toho prožila se Štěpánkem od jeho porodu. ALE maká, nevdává se, chce si to zpět vybojovat!!! A to i mě dodává sílu nic nevzdat a být i ELišce oporou!
Jde to. Jde to pomalu, ale jde!!! A my to s Eliškou nevzdáme!!!
MOC VÁM VŠEM DĚKUJEME ZA PODPORU!!!
PS: Fakt se nebojde, nestyďte na Elišku zeptat, jak se má jak jí je, jestli je nějaký pokrok. Klidně mi zavolejte, napište.
Tak za sebou máme další společné Vánoce, naštěstí!
Všichni děláme co se dá. Eliška se snaží a poctivě cvičí 💪. V létě byla Eli s mamkou zase na měsíc v Sanatoria Klimkovice, a ke konci roku probíhalo cvičení v liberecké Saremě. Jinak Eli cvičí s mamkou a s námi doma. Nejvíc zabrat jí dají ti naši kluci 😇. Jde to, jde to fakt pomalu, ale něco se děje...
Eli má sice stále PEG do žaludku a nemůže mluvit, ale v jídle je určitě posun. Eli dáváme VŠECHNO jídlo pusou (musí být úplně rozmixované, kašovité). Navíc i polykání se celkově zrychlilo. Co se teď dokonce daří je, že i pití Eli začala zvládat. I když ne vždy 100%. Takže do PEGu nyní opravdu jen léky 💪👍🙂. K tomu Eli i zkouší jíst sama! 💪. Pořád ale Eli bojuje s velkou únavou, chůze moc nejde, a další věci... Ale důležité je, že je znát určitý posun.
Na příští rok plánujeme velké věci 😮. Hned začátkem Ledna Eli pojede zase s mamkou na měsíc do Klimkovic, pak budeme spolu a pak Sarema v Liberci. Tam Eli bude bydlet a cvičit pět dní v týdnu! Bude to pro Elišku veliká výzva, protože se tam bude snažit všechno dělat sama pod dozorem ošetřovatelek. V rámci návratu do normálního života, bude Eli v programu Samostatného bydlení (Jedličkův ústav)!!! Tak uvidíme 🙏🙏🙏.
Rádi bychom Vám všem chtěli obrovsky poděkovat za podporu! Strašně moc to pro nás znamená, že i v této těžké době je tu spousta úžasných lidí, kteří nám pomáhají. Ať už jednotlivci a nebo skupiny lidí (viz např. již druhý koncert pro Elišku na Valečově) ❤️. Ani nevíte jak moc to pro nás znamená!!! DĚKUJEME Vám všem!!! Děkujeme i našim rodinám za neustálou podporu! 🙏🙏🙏
Již 3. září 2020 se uskuteční již 2. benefiční koncert na pomoc Elišce a její rodině.
Připojte se k události na FBI díky vaší pomoci bude tentokrát jeho součástí i samotná Eliška! Před rokem se nám totiž podařilo vybrat krásných 231.813,- Kč, které společně s neskutečným odhodláním celé Eliščiny rodiny, pomohly k progresu popsanému níže:
Slovy manžela Petra:
„po návratu z Klimkovic jsme měli "tréninkový plán" na logopedická cvičení. Cílem bylo aby se Elišce podařilo zrychlit polykání natolik, aby mohla plnohodnotně jíst a pít vodu. Nyní je tedy stav takový, že Eliška 3x-4x denně jí pusou, ale jídlo musí být úplně rozmixované, kašovité. To je od Března určitě pokrok! Jedení jídla, polykání se rozhodně podařilo i zrychlit! I přes to Eliška má stále sondu PEG, tam se dává ale jen voda a léky. Při každém jídle Eli zkouší i trochu pít vodu z hrnku. Nyní je znovu se svou mamkou v Klimkovicích, kde pokračují v nastaveném logopedickém programu. Zkoušení už i kousky jídla. Máme v plánu i rhb cvičení pro Elišku, aby posílila i zbytek těla. Pokroky jsou sice malé, přesto nezpochybnitelné! Je strašně důležité, že zatím se stále daří zlepšovat. Jde to pomalu, ale jde to!!”
Přijďte si i letos užít fajn odpoledne s celou rodinou (program budeme postupně doplňovat) a pomoci této bojovnici a mámě dvou krásných dětí vrátit se zpátky k plnohodnotnému životu. Podívejte se, jak vypadal loňský benefiční koncert níže na stránce.
Žiju!
Měla jsem v hlavě meningeom asi jako tenisák a žiju.
Blbě chodím, blbě hýbu rukou, blbě všechno, ale žiju.
Všem děkuju za to že jsou, ať už přispěli na mou rehabku nebo jen napsali povzbuzující zprávu. Moc neodpovídám, ale čtu všechno. A hlavně díky mému muži a synům, díky nimž sem se z toho nejhoršího vyhrabala. Žiju a to je důležitý.
Tak konečně máme maminku doma!
Eliška Kešnerová se snaží jíst mixovanou stravu!! Jde to zatím pomalu a ne vždy zatím 100%, ale to se časem poddá!!! Jinak Eli má stále sondu PEG.
Je to stále ještě běh na hooodně dlouhou dobu, ale nevzdáme se!!!
Tak jsme měli maminku zase na víkend doma ❤️.
Hlavně Kiki se na maminku vždycky hrozně moc těší!
Eliška je jinak stále v Sanatoriu Klimkovice, kde se svojí mamkou Danielou, která se tam o Elišku denně stará, poctivě maká. Začínají zkoušet už i mixovanou stravu 💪. Jinak je výživa stále do sondy PEG. Je před námi ještě dlouhá cesta, ale důležité je nevzdávat se!!!
A tak bojujem!!!
Všem moc děkujeme za podporu!
Tak Eliška je na měsíc v Klimkovicích. Tady bude cvičit, cvičit a cvičit 💪. To by bylo aby se to nepoddalo!!!
V letošním roce se toho pro nás událo opravdu hodně.. Vše to, co se stalo Elišce 🤕, ale také to, co po tom následovalo. Následovala neuvěřitelně silná vlna solidarity a pomoci. Vybralo se neuvěřitelné množství peněz, přišla spousta nabídek na pomoc, spousta užitečných rad a informací od dobrých duší. To vše člověku vrací víru v lidství, v lidskost, a nabíjí nás to tou potřebnou pozitivní energií! Je to boj, ale nevzdáváme se! Budeme bojovat dokud Eliška nebude zase skákat přes kaluže a u toho si zpívat 💪✊👍🙂 hned pak si určitě i dá své oblíbené spaghetti bolognese 🙂
Neumím takhle slovy vyjádřit vděčnost za všechno a všem co nám jakkoliv pomohli. Opravdu si toho nesmírně vážíme. DĚKUJEME!!!
Jinak všem přejeme jen to dobré a hlavně hodně zdraví v roce 2020.
Dnešní malá procházka okolo domu s Eliška Kešnerová 🙂
Skoro na den přesně, po dlouhých devíti měsících je Eliška konečně doma! Je po operaci, kdy lékaři v liberecké nemocnici vraceli tu chybějící část lebeční kosti. Operace a hojení naštěstí v pořádku a tak se můžeme těšit na společné Vánoce. Ještě nás ale čeká dlouhá cesta... Zatím je výživa stále jen do sondy PEG a mluvení také ještě tolik nejde. Ale zabojujme a dáme to!!!
Eliška je nyní v RÚ Hostinné, kde pokračuje terapie v hyperbarické komoře. Eliška maká, jde to všechno pomalu, ale bojuje dál!!! Výživa zatím stále jen do PEG a mluvení také ještě nejde, ale Eli to zlomí!
Na benefičním koncertu vystoupily kapely Hupkidupki, S.D.H, Waldovy Matušky a skupina 9431. Hudebníci představili své performance bez nároku na honorář. Součástí akce byl i bohatý program pro děti. Jeho součástí byla dětská stezka nebo se nejmenší mohli vyřádit ve skákacím hradě.
Eliška je velká bojovnice a dělá pokroky - naštěstí!!! Eliška je plně při vědomí a v kontaktu. Nyní je v liberecké nemocnici, kde po delší přestávce pokračuje v terapii v hyperbarické komoře a intenzivně rehabilituje. Strávila nějaký čas v nemocnici v Jablonci nad Nisou, kde o ní bylo skvěle pečováno, dokud se nezahojil otvor po tracheostomii (odstranění tracheostomie byla pro Elišku velká úleva). Zde také dokázala díky skvělým fyzioterapeutkám oddělení RHB ujít s dopomocí první kroky…
Stěžejní je nyní natrénovat polykání, znovu se naučit ovládat hlas, jazyk a mimické svaly. (Komunikuje stále pomocí tabulky s písmeny a vyživována je sondou PEG.) Intenzivně se pracuje také na rozvoji jemné motoriky rukou. Elišku výhledově čeká operace – lékaři vrátí na své místo část lebeční kosti, kterou zatím nebylo možné umístit z důvodu otoku mozku. Po úplném zhojení je v plánu pokračování v rehabilitaci v některém z rehabilitačních ústavů.
Další dobrá zpráva je, že se Eliška nyní již alespoň občas může na chvíli vidět s našimi kluky.
Je dojemné, kolik lidí na Elišku myslí, posílá vzkazy, energii i peníze. Moc Vám všem děkujeme!!!
PŘIJĎTE SE POBAVIT A PŘEDEVŠÍM POMOCI MLADÉ MAMINCE ELIŠCE A JEJÍ RODINĚ.
Zveme Vás na benefiční koncert: Valečov pro Elišku, jehož VÝTĚŽEK PŮJDE NA TRANSPARENTNÍ ÚČET, který byl na pomoc celé rodině zřízen.
PŘESNÝ PROGRAM bude ještě upřesněn, ale už teď se můžete těšit na kapely Hupkidupki, S.D.H., Waldovy Matušky, tombolu a doprovodný program pro děti.
Pokud už víte, že se akce nebudete moci zúčastnit, ale i přesto chcete rodině Kešnerových pomoci, máte možnost zaslat příspěvek na jejich účet přímo: č. BÚ: 2101641068/2010 (Fio Bank). Do poznámky prosím uveďte "Valečov pro Elišku".
Elišce je 32 let, vystudovala počítačovou grafiku a až do odchodu na mateřskou dovolenou byla úspěšnou propagační grafičkou. Měla svou práci ráda a volný čas věnovala sportu – milovala kolo, jízdu na koloběžce, in-line brusle, v zimě snowboard.
V roce 2015 se vdala a rok nato se narodil vytoužený syn Kryštůfek. Eliška podřídila všechno péči o chlapečka, téměř se od něho nehnula, do dvou let ho kojila. Kryštůfek byl velmi šťastné dítě a Eliška velmi šťastná maminka. Společně s tatínkem Petrem se moc těšili na narození druhého chlapečka (na fotografii je Eliška v sedmém měsíci těhotenství). Chystali se vzít si hypotéku a postavit domek.
Druhý syn Štěpánek se narodil 19. března 2019 v půl šesté ráno. Vše proběhlo hladce a Elišku i chlapečka si mohl Petr odvézt ten samý den odpoledne domů, kde se na ně těšil dvouletý Kryštůfek. Štěpánek ale strávil se svojí maminkou jenom několik hodin, ani jeden celý den... 
Oba kluky společně si mohla Eliška užít jen pár hodin – toto je fotografie z jejího mobilu, kterou pořídila v den porodu. Jen několik hodin před tím, než upadla do hlubokého kómatu.
Eliška měla v hlavě nádor – meningeom o velikosti více než 5 cm, o kterém se nevědělo. Zřejmě vlivem tlaku při porodu došlo ke krvácení z nádoru a velkému otoku mozku. Eliška v noci upadla do kómatu. Po půlnoci byla záchrankou převezena do liberecké nemocnice a tam urgentně operována. Nádor byl úspěšně odstraněn, otok mozku ale stihl napáchat velké škody…
Několik týdnů ležela Eliška v bezvědomí na anesteticko-resuscitačním oddělení, poté byla převezena na JIP v Liberci. Zde prodělala těžkou sepsi celého těla a lékaři odhalili silnou epileptickou aktivitu mozku. Po měsíci byla převezena na oddělení následné intenzivní péče v nemocnice v Tanvaldě. V současnosti je dočasně opět v liberecké nemocnici, kde podstupuje terapii v hyperbarické komoře a pečuje o ni skvělý tým lékařů a sester. Je při plném vědomí, intelektuální schopnosti jí zůstaly. Eliška dokáže číst a prstem na tabulce s abecedou napsat krátký vzkaz. Pohybem prstu levé ruky dokáže odpovědět ano – ne. Její tělo je ale jinak téměř nehybné. 
Její obličej přišel o mimiku. Nemůže otevřít ústa, mluvit, jíst, polykat, usmát se na svoje děti. Je vyživována sondou „PEG“ – tedy hadičkou skrz břišní stěnu přímo do žaludku. Dýchá sama, ale má tracheostomii. Obě „hadičky“ jí vadí. Od začátku má trochu pohyblivou levou stranu těla, díky čemuž může mírně komunikovat. Pravá strana byla dlouho zcela nehybná, ale Eliška ji cítí a nyní se začíná trochu pohybovat. U Elišky jsou vidět sice malé, ale velmi důležité pokroky. Je zřejmé, že bude potřebovat intenzivní rehabilitaci, která by pomohla dál zlepšovat její zdravotní stav.
Největší starost má ale rodina o její psychiku – zdá se, že si teprve teď začíná plně uvědomovat, jak je její stav vážný… Nemůže být se svými dětmi, pro které žila.
Eliška nemůže vidět, že se Štěpánek už směje a začíná brebtat. Staršímu chlapečkovi Kryštůfkovi maminka moc chybí – najednou zmizela z jeho života… Na mateřskou dovolenou nastoupil Petr, a i když se ze všech sil snaží, maminka jim všem doma schází.
Zdá se, že pro pacienta s potřebou takto intenzivní péče neexistuje v našem systému zdravotnictví možnost umístění na rehabilitačním oddělení. Rodina proto hledá soukromá zařízení a doufá v možnost další intenzivní rehabilitace v lázních, až se Eliščin stav ještě zlepší. Eliška bude nepochybně potřebovat i speciální pomůcky. Je zřejmé, že finanční náročnost se bude pohybovat ve statisícových částkách.
Rodina také musí vyřešit bydlení, zatím žili u Petrových rodičů, ale to není se dvěma dětmi a v Eliščině stavu již možné. Rodinný rozpočet tvoří nyní Eliščina nemocenská a Petrova mateřská. Jedni prarodiče jsou zaměstnanci s nevysokými příjmy, druzí už jsou v důchodu.
Přemýšlíte, jak pomoct?
Pokud chcete a můžete, podpořte Elišku a její rodinu příspěvkem na transparentní účet u FIO banky číslo 2101641068/2010.
Děkujeme!
Přemýšlíte, jak pomoct? Pokud chcete a můžete, podpořte Elišku a její rodinu příspěvkem na transparentní účet:
| Číslo účtu: | 2101641068/2010 |
| BIC/SWIFT: | FIOBCZPP |
| IBAN: | CZ1720100000002101641068 |
